
Začali jsme jako parta šesti kamarádů, kteří se na konci léta 2019 rozhodli navázat na pražskou iniciativu Medici na ulici a přinést ji do Brna.
Nejdříve jsme se potkali s mediky z Prahy, abychom si ujasnili cíle a předali si know-how.
Poté jsme během podzimu uspořádali po celém Brně veřejnou sbírku zdravotnického materiálu, která nám velmi pomohla do začátků. Potom, co jsme se teoreticky naučili ošetřovatelské postupy, jsme vyšli do ulic.
Zpočátku jsme chodili ošetřovat lidi bez domova jednou týdně na Římské náměstí s komunitou Sant'Egidio, ale hned jsme věděli, že pokud chceme zajistit dobrou péči o rány potřebným, bude třeba chodit na ulici častěji.
A v tom nám paradoxně pomohla první vlna covidové pandemie. Díky ní jsme se mohli rychle zmobilizovat a začít chodit do nově zbudovaného stanového městečka zřizovaného Charitou a kontaktního centra Vlhká zřizovaného Podanýma rukama, určených pro karanténu lidí bez domova. Tím jsme také navázali s těmito organizacemi úzkou spolupráci.
Chodili jsme tedy ošetřovat třikrát týdně vždy na cca 8 hodin. Dostali jsme také od Tepláren Brno dokonce auto, se kterým jsme mohli jezdit po centrech a rychleji se tak dopravovat do míst, kde nás bylo třeba.
Postupem času jsme získali možnost ošetřovny, kterou nám zprostředkovalo město. Nejprve v blízkosti Kontaktního centra Vlhká organizace Podané ruce, a na podzim roku 2024 jsme se odtud přesunuli do prostor na ulici Mlýnská, kde nyní ošetřujeme každé pondělí a pátek. Ve středu zároveň stále vyrážíme ve dvou terénních týmech do ulic města a v rámci této služby navštěvujeme i výše zmíněné Římské náměstí.
Postupně se k nám přidávají další a další studenti napříč ročníky a v současné době máme kolem padesáti aktivních členů z řad studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jsme také v kontaktu s dalšími organizacemi, které podporují lidi bez domova, a neustále se snažíme zlepšovat naši komunikaci s cílem zajistit lidem bez domova co nejkomplexnější péči.
Našim dalším cílem je také postupně šířit povědomí a osvětu ohledně diagnózy bezdomovectví mezi lékaři, což se díky bývalým členům – dnes již lékařům – postupně daří a můžeme tak přispět ke stavbě pomyslného mostu mezi ulicemi a nemocnicemi.